-

úterý 22. listopadu 2011

Máte ještě zájem?

Psali mi z agentury, jak jsem daleko s papíry. Nikde...zatím ještě nikde. Ona je času fůra, ale tento malý dotaz " máte ještě zájem o náš program" mě zase nakopl. :-)

neděle 13. listopadu 2011

Proč chci jet do Ameriky

Tak asi by se slušelo napsat proč chci za "velkou louži". Je to prozaické - toužím vidět něco nového, něco, co jsem viděla jen v televizi a co mě vždycky fascinovalo. Nemyslím si, že tam lítají pečení holubi do pusy, ani že jí ze zlatých příborů, ale Amerika je pro mě něco, co bych chtěla vidět ještě před tím, než umřu. A to i za cenu, že by mě měla celá ta Amééérika nakopat do zadku!! Zkusit to musím.

Vlastně, není nic co by mě v Česku drželo. Jasně, rodina. Určitě rodina je pro mě moc důležitá, ale na druhou stranu by určitě nechtěli, abych seděla "doma na dvorečku" do sedmdesáti. Na vejšku se mi zatím moc nechce. Studuji gympl a není to zrovna procházka růžovým sadem a představa, že se teď zahrabu na x let do dalšího učení se mi moc nelíbí. A taky nevím, co by mě přesně bavilo. Možná mezinárodní vztahy, možná britská a americká studia, možná pedagogika...možná...Vlézt někam a zjistit za měsíc, že to není to pravé ořechové? Ne, díky. Proto si myslím, že takový odjezd do zahraničí by měl mé rozhodování usnadnit. Člověk se osamostatní, dospěje. Další obor, který by mě zajímal jsou lidské zdroje, ale obávám se, že v ČR se dají studovat jenom soukromě. A nechci po rodičích, aby mi zaplatili tolik peněz. Ty si vydělám sama.

A co na to vlastně lidé kolem mě říkají. Heh, moc jsem se s tím ještě nepochlubila, a když už, tak si stejně myslí, že to jen tak plácám. Ale ten kdo mě zná, tak ví, že jsem dostatečně praštěná si věci jeden den zařídit a druhý den jet...

pondělí 7. listopadu 2011

O tom, jak nic nedělám a měla bych

Dneska jsem přišla zase celá vyplesklá ze školy s pocitem, že tento týden zase nic nestihnu. Nestihnu se naučit němčinu, bižuli, češtinu....angličtinu nějak sesmolím a matiku nechávám koňovi. Místo toho, abych k tomu sedla, tak radši čtu blogy au-pairs z USA a koukám na google. Hm...
Včera jsem naskenovala pas a řidičák pro agenturu. Cítím se jako king a zároveň jednou nohou v Amééérice :-D. Ale na takové to pořádné běhání po všech možných institucích a žebrání referencí od lidí si vyhraňuji vánoční prázdniny. Probírala jsem to s agenturou a svěřila jsem se jim, že bych ráda do Ameriky už v červnu - začátek července. Sympatická paní mi doporučila, že úplně ideální by bylo, abych byla v matching nejpozději v půlce března. K tomu mi vysvětlila, že právě o prázdninách probíhají největší "transfery" au-pairs a rodiny jsou na to upozorňovány a je jim doporučováno hlavně v těchto případech vybírat budoucí au-pairku minimálně 2-3 měsíce předem. Proces ověřování u agentur taky chvilku trvá. Čili mi bylo doporučeno vyhotovit všechny papíry do půlky února. Poslechnu rady! No a taky bych měla tento proces s přihláškou už dáááávno za sebou v době největší hoňky s maturitou. Největší pres nám maturantům začne už v dubnu.
Když jsem poprvé uviděla tu nálož papírů co se musí vyplnit, tak mě to moc nepotěšilo, ale není to nic, co by mě od toho odradilo. Navíc, pokud to člověk dělá postupně, tak to není nic, z čeho by se měl zhroutit.

No a jelikož mám výčitky svědomí, tak se půjdu mrknout alespoň na tu němčinu...

neděle 6. listopadu 2011

Za pár měsíců

.... mohla bych být už v USA. Ještě mě čeká pár měsíců ve škole završené snad úspěšnou maturitou. Pak se už mohu rozjet do USA.

A pokud to klapne, tak se nemohu už teď dočkat těchto věcí:

- Výstupu z letadla na americké půdě

- Seznámení se s děvčaty z různých koutů země

- Poznat svoji host family

- Cestovat

- Vrátit se domů šťastna, že jsem si splnila svůj sen

...... My american dream